Krátce po početí začnou naše buňky s budováním tělesné formy. Jako první se buduje nervová soustava, jejíž součástí je kraniosakrální systém. Na začátku je každý novorozenec dokonalý, avšak u některých se tato prvotní dokonalost po narození ztrácí. Samotný porod je fyziologickým traumatem, které je však z hlediska nastartování nervového systému dítěte a nadechnutí se celého složitého systému těla velmi potřebné a nezbytné. Dítě je po průchodu porodními cestami schoulené a vnořené samo do sebe. Mnohdy se může stát, že lebeční kosti sklouznou po sobě, zaujmou špatnou polohu a zůstanou zablokované. To může omezovat mozek, který pak nemá dost prostoru ke svému rozvoji. Může také dojít ke stlačení na úrovni zad nebo na obou místech současně a v těle začnou být přítomna různá omezení a bloky, projevující se velkým množstvím symptomů. Lebka a krk patří k částem těla nejnáchylnějším k jakýmkoli problémům při porodu, často však bývá stočena či přetočena také páteř. Některé z různých fyzických poporodních blokád si tělo dítěte umí vyřešit samo díky vrozenému zdraví a všepřítomné moudrosti přírody. Pokud však dojde k blokaci některých lebečních švů a kostí, dochází k narušení růstu mozku a tak i k narušení fungování těla jako celku.  Velmi citlivé místo je spodina lebeční, místo průchodu kraniálních nervů, míchy a krevních cév do lebky. V případě, že dojde k jakékoli blokádě v této oblasti, může to mít za následek narušení plynulé funkce např. bloudivého nervu (nervus vagus). Tento má na starosti širokou škálu fyzických obtíží, jako jsou např. dysfunkce orgánů, svalové křeče, potíže s polykáním, zvracení, křeče, průjmy, bolesti hlavy, žaludeční křeče, poruchy sluchu a rovnováhy, omdlévání, srdeční arytmie.